autor: vojta | Zář 28, 2009 | Pořád se něco děje
Tak začneme hezky popořádku.. Poté co jsem oslavil 1/2 rok, musel jsem se jít ukázat k mé paní doktorce Martě na kontrolu. Váha ukazovala hezkých 6430 g a na měřícím zařízení jsem se natáhl do délky 67 cm. Rostu jako z vody, mamka nestačí měnit oblečení v mé skříni 😛 . Pak jsem dostal konečně třetí dávku hexavakcíny, takže budu mít zatím od očkování klid a moje sedínka se stačí zahojit..
Na víkend 19.-20. září jsem měl hodně plánů. V sobotu se u nás konala každoroční zahraní slavnost zvaná Babí léto, u které jsem samozřejmě nemohl chybět. Mamka s taťkou mě naložili do kočáru a vyrazili jsme směr park. Tam chodím každý den na procházku, ale tolik lidí, jsem tam v životě neviděl.. U vchodu do parku skákaly děti na nafukovacím hradu, na trampolíně.. Pak jsme navštívili zrekonstruovaný mlýn, kde bylo hodně pohádkových postav a malé děti měli uhodnout, co je to za pohádku. Já v tom ještě tak zběhlý nejsem, ale naše Milča je v tomto přeborník, takže uhodla skoro všechny pohádky. Pak si za to dala ovoce, které si namočila v čokoládové fontáně.. mňam, mňam, vypadalo to k nakousnutí. Já jsem zatím jen na příkrmech rozmixovaných na maděru, ale nestěžuji si. Pak jsme se prošili po hrázi kolem rybníka a zamířili jsme k domovu. Den byl dlouhý a já ho projezdil skoro celý v kočárku venku. Večer se mi usínalo báječně!! Hlavně jsem se těšil na neděli, to jsme měli jet do Všejan, kde bydlí teta Veronika a strejda Alan.
Možná jste se v některém z předchozích příspěvků dočetli, že moje teta Veronika čeká dvojčátka holčičky. Osud byl ale trochu krutý, a tak se narodila pouze Kristýnka. Byla moc maličká, takže skoro měsíc musela strávit v nemocnici, ale teď už je doma, takže jsme se za ní v neděli vypravili. A jelikož Lilly, Kristýnky sestřička, měla třetí narozeniny, byly to oslavy vlastně dvě. Přivítali jsme Kristýnku na světě a zároveň popřáli Lillince. Ta dostala spoustu užitečných dárečků a určitě se těší, až jí taťka s mamkou budou předčitat ty všechny pohádkové knížky, které dostala 😉 . Jinak teta Veronika pro mě připravila spoustu hraček, houpací křesílko nebo nafukovací kruh, kde jsem si mohl v klídku přečíst knížku.. Počasí se vydařilo, došlo dokonce na grilování i procházku po okolí.. byl to prostě krásný den!
No a co dalšího se událo v září? Vyklubal se mi první zoubek 😀 , vlevo dole, tak se těším na další zubový přírustek. A mamka mi sehnala narychlo kurz plavání, takže jsem byl ve čtvrtek na první lekci. Zvládl jsem to docela dobře, ale byl bych raději, kdybych měl pusu modrou od borůvek, než od zimy! Fotečky z těchto událostí bohužel nemám k dispozici, ale časem doplním, nebojte 😎 .
autor: vojta | Zář 3, 2009 | Pořád se něco děje
Omlouvám se všem milým čtenářům za neplánovanou 3 týdenní odmlku, ale taťka mi koncem srpna odjel na týdenní soustředění s basketem a zapomněl mi jaksi sdělit, že si bere notebook s sebou. Ale nebojte o nic nepřijdete a vše podstatné opět zveřejním v tomto článečku, ale pěkně popořadě.
Netrvalo dlouho od našeho průzkumu kočárků a zazvonil u nás pošťák a přinesl obrovskou krabici. Mamka si s tím zpočátku nevěděla moc rady, taťka taky na to dlouze koukal, ale nakonec se podařilo a od nynějška drandím v nových golfkách. To je ale paráda, ted si ty výlety mnohem víc užívám. Taky se mi líbí, když jedeme společně nakupovat, jednou za 14 dní děláme větší nákup a to přijdou nařadu i moje dobroty, mňam, mňam. Dokonce jsem si zvykl už i na tu brokolici 🙂
V polovině srpna k nám na návštěvu zavítala teta Hanka s Charlottkou. Od posledně, co jsem jí viděl, tak už pěkně povyrostla a zase mě naučila nové věci. Tentokrát se mi líbilo, jak si krásně hraje na bříšku a tak jsem to začal zkoušet také. Zatím mi jde otočit se jen tam, zpátky mi musí pomoct mamka, ale já to brzy dopiluji. O tom, jaký jsem při tréninku dříč svědčí i to, že trénuji dokonce i ve spánku. Taťka mě například našel ráno po probuzení na bříšku a hlavou na druhé straně než jsem usínal. Doteď mu není jasné jak jsem to udělal, no možná mu to někdy ukážu, zatím si to ale nechám jako své tajemství.
1. září: slyšel jsem, že většina dětí nemá tento den zrovna moc ráda, ale když já mám zrovna malé narozeniny. Mamka s taťkou pro mě připravili překvapení a vyrazili se mnou na výlet do pražské ZOO. To byla paráda, těch krásně barevných zvířátek, teda alespoň do té doby, než mě přepadl ten velký medvěd s názvem spánek, ale to bylo taky pěkné. K obědu jsme se stavili v restauraci, dostal jsem dvojitou porci ovocné přesnídávky a spokojeně jsem se uvelebil k další procházce po ZOO. Po příjezdu domů mi rodiče připravili další překvapení, přichystali mi dort, byla to asi jen nějaká atrapa, protože mi z něj nic nedali 🙁
I tak jsem si tento svůj půl-narozeninový den krásně užil.
autor: vojta | Srp 9, 2009 | Pořád se něco děje
Tento týden jsem měl pěkný fofry a co bylo fajn, jezdili jsme skoro pořád autem. Jízda autem je hrozně fajn, hlavně jak se všude míhají ty krajinky.. Zatím teda jezdím v autosedačce pozadu, ale za chvilku snad budu už sedět sám a mamka s tatkou mně pořídí novou autosedačku, kde budu koukat hezky po směru z okýnka a budu se smát na všechny lidi kolem 
Tak hned v pondělí jsme byli objednaní na kontrolu kyčlí. Byl jsem tam už potřetí, takže jsem už věděl, o co jde. Paní doktorka je moc hodná, mamka mě položila do takového kojícího polštáře, paní doktorka mně napatlala na nožičku takový studivý gel a jezdila takový přístrojem. Něco tam mamce ukazovala, prý to je nějaké jadýrko a to je v pořádku.. Na druhé nožičce jsem to měl také, takže tímto jsme epizodu s kyčlemi uzavřeli na výbornou. Teď jen pořádně nožičky posílit, abych se na nich udržel 😛 . Cestou zpátky jsme se stavili u babičky a dědy v Dubči.. Mamka mi nebrala kočárek, aby nám ho v autě nikdo neukradl, tak jsem to zalomil v cestovní postýlce.. Byl to příjemný šlofíček, načerpal jsem síly a do večera jsem byl jako motorová myš 🙂
V úterý se toho moc nedělo, to jsem si dál „voraz“ a spinkal jsem jen doma na zahradě.. Alespon prý mamka stihne nějakou domácí práci..
Ve středu jsme sbalili tašky hned dopoledne.. Trochu nám to trvalo, než jsme se vyhrabali, mám přeci jen trochu víc věcí a hlavně jsme nevědeli, jaké bude počasí. Také jsme brali kočárek.. Ta cesta se mi zdála povědomá, zase jsme jeli směr Uhříněves (jako v pondělí na kyčle), ale tam jsme nezastavili a pokračovali dál do Pitkovic.. Jupíí, konečně jsme zastavili a na dvorku nás vítala teta Lenka. Šimonek si právě dával dvacet v kočárku na zahradě, takže jsme se přesunuli do baráčku. Trochu jsme se s tím spaním vystřídali, takže když jsem se pak vzbudil i já, Šimonek už byl připravený si hrát 🙂 . Šimonek je trochu víc zvědavější než já, takže když mi prozkoumával, jak mi péruje ucho, jsem trochu zpanikařil a začal plakat.. Ale mamka říkala, že nemám být takový cimprdlík, tak já se do příště polepším. Po tom hraní nám trochu vyhládlo, takže jsme si dali obídek a vyrazili ven na procházku.. Procházka utekla rychle, v tom novém prostředí se mi moc spinkat nechtělo a jelikož už mi mamka nevzala další dávku jídla, museli jsme po procházce odjet hned domů 🙁 . Ale pozvali jsme Šimonka a tetu Lenku k nám, tak se těším, až dorazí a budeme si hrát u nás.
Ve čtvrtek jsme byli s mamkou na nákupu.. Rád se projíždím v nákupním vozíku a koukám do regálů. Tam mají takových věcí.. Až budu sám chodit a mamka s taťkou mě budou honit po obchoďáku, to bude švanda 😈 .
V pátek jsme byli opět v Uhříněvsi, tentokrát u paní doktorky Martičky. Hupsl jsem na váhu, už mám 6020 g a vyrostl jsem o půl centimetru. Pak jsem dostal zase pigáro, ale už jsem tak nebrečel, jako předtím, jelikož už jsem věděl, že to vlastně nic není. A hlavně mi mamka vzala mou oblíbenou hračku, takže jsem na tu bolest rychle zapomněl 🙂 . Za měsíc dostanu třetí a pro tento rok poslední dávku hexavakcíny a budu to mít z krku..
V sobotu jsme opět vyrazili autem na nákupy.. Ten čtvrteční byl jen takový předvoj, tentokrát jsme to vzali ve velkém (platil taťka), takže jsme měli plný košík mých dobrůtek. Mamka mi vybrala i nějaké novinky, jako banánovou a ovocnou kaši, spoustu skleniček s výborným jídlem, čajíky.. Už se těším, jak to všechno ochutnám!! I když se nám do auta už nic nevešlo, přesto jsme nejeli hned domů, ale ještě jsme se stavili v obchoďáku s kočárky. Rodiče si potřebovali omrknout golfáče.. Vlastně vy to ještě nevíte.. budu mít nový kočárek!!! Takže se těšte na další fotečky v mém novém budoucím vozítku 😎 .
No a každý týden končí nedělí.. I na neděli si rodiče přichystali nákupy. Tentokrát to byla Ikea. Můj koš na hračky už byl plný, takže usoudili, že potřebuji něco většího . Takže mám nový „nábytek“ do mého pokojíčku.
Tak takhle vypadal můj cestovatelský týden 😉 .
autor: vojta | Srp 5, 2009 | Pořád se něco děje
Ahoj lidi, tak se opět po 2 týdnech ozývám s novinkami, které se udály od mého posledního příspěvku. Předně bych chtěl říct, že mě mamka neustále chválí, jak jsem hodný a že skoro vůbec nezlobím, no co budu povídat, snažím se, ale někdy je to těžké.
Léto se ukazuje ve své krásné podobě, teploty se skoro každý den šplhají ke 30°C a někdy i výš 🙂 . Občas jsou ty teploty až moc unavující a tak si na procházce raději zdřímnu. Když se pak z procházky vrátíme, jsem už vyspinkanej a připravenej si hrát na své hrací dece nebo na balónu. Samozřejmě pod dohledem mamky, která mě tam samotného nechce pustit, asi jí to hopsání taky baví a tak hopsáme spolu. Taky mám rád, když se mnou mamka nebo taťka létá po místnosti, obzvlášť když děláme nálety na babičku, to je taková sranda 😉 .
V sobotu jsem oslavil 5 měsíců od mého narození a protože předpověď počasí měla být příznivá, tak mamka s taťkou pozvali dědu Petra, tetu Veroniku s manželem Alanem a sestřenici Lilly na zahradní posezení. Ani nevím, proč píši zahradní posezení, prostě znovu grilovali !!! Co ale na tom všem bylo dobré, že teta Veronika s sebou přinesla takové frkačky a když zjistili, že se mi to líbí, tak se všichni kolem mě motali a foukali a foukali. To Vám byla taková sranda, že jsem se neudržel a musel jsem se tomu smát (možná jsem se smíchy i počůral).
Posledně jsem psal, že už dostávám příkrmy a to stále platí. Prý je budu dostávat i dále, protože mi moc chutnají. Teda abych byl upřímný, na některé ty příchutě nebo spíš pachutě si musím ještě zvyknout – mám na mysli tu brokolici, tu zatím stále nebaštím. Už jsem zkusil různé masové směsi, brambory, rýži nebo špenát. Ovocné přesnídávky mám rád všechny, jen meruňky v kombinaci s banánem mi přijdou takové divné, ale myslím, že si na to také zvyknu, nebude to určině nic špatného.
autor: vojta | Čvc 15, 2009 | Pořád se něco děje
Pravidelnému čtenáři jistě neuteklo, že už jsem oslavil 4 měsíce a jak jsem byl poučen na mé pravidelné prohlídce u doktorky Martičky, mohu již dostávat příkrm. Co se týká zeleninky, tak absolutním hitem je u mě mrkvička, na protější straně stojí brokolice, kterou vysloveně odmítám. Snad to chápete, ta chuť a co teprve ta barva? Ovocným přesnídávkám se vůbec nebráním a mamka mi je dává tak trochu na přilepšenou 😉 . Taky už si pomalu začínám zvykat na práci se lžičkou, ikdyž pro mě taťka musel koupit speciální, silikonovou. Prý jsem zatím nešika, tak abych si neublížil.
Příkrm ale není jediná událost, se kterou se s Vámi chci podělit. Musím se tak trochu pochválit, koupání si už začínám užívat, pomohla mi k tomu i Milči koupací žába, ve které se sedí prostě královsky. Taťka říká, že tam sedím jak paša, nevím co tím myslí, ale určitě to nebude nic pěkného, protože se tomu s mamkou smějí.
V sobotu nás pozvala babička Jarča na oběd a mamka s taťkou nejprve mysleli, že se zdržíme jen na chvíli, tak mi ani nebrali kočárek na spaní. Nakonec se návštěva trochu protáhla a na mě přišlo spaní, tak jsem si ustlal pod záclonou a mamka měla čas si alespoň trochu zadovádět s Milčou v bazénu. Mě ta voda zatím moc neláká, navíc prý byla ještě docela studená, ale léto teprve začíná …
Doma se také nenudím, hodně času teď trávíme venku na houpačce, kde se mi moc líbí a dobře se tam spinká. A pak ty návštěvy, co budu povídat: Pořád se něco děje.
autor: vojta | Čvn 25, 2009 | Pořád se něco děje
Zdravím všechny návštěvníky mých stránek!
V poslední době se událo pár věcí, o které bych se s Vámi rád podělil 🙂 . Babička Jarča a děda Česťa odcestovali na letní dovolenou, takže jsme jeli s rodiči opět pečovat o jejich baráček.. Od mé poslední návštěvy (to mi bylo asi 14 dní) se tam toho hodně změnilo. Skleník je samý paprikový keř, velké okurky se pnou po špagátcích, venku je to samé rajče.. No práce až nad hlavu!
Abych tam na to nebyl sám s rodiči, společnost mi tam dělala ještě sestřenice Milča, teta Eva a strejda Aleš. Musím říct, že jsem si to tam pořádně užil.. Nebyla chvilka klidu, pořád se něco dělo. Když bylo hezky, Milča řádila v bazénu jako černá ruka. Já jsem se zatím venkovního koupání zdržel.. přeci jen jsem si s vodou ještě nepotykal. Ale pracuji na tom .
Týden hlídání utekl jako voda.. Babička s dědou se vrátili z dovolené a my jsme se zase museli vrátit zpátky k nám domů. Musím říct, že všude dobře, ale doma nejlíp 😀 . Mám tu zaběhnutý režim, který se mi trochu na „dovolené“ naboural, ale teď už je všechno zase ve svých kolejích.
Mamka s taťkou mě chválí, jaké dělám pokroky.. Trénujeme držení hlavičky, už se umím převrátit na bok (sice jen na levý, ale i to se počítá), a dokonce se mi podařilo otočit z bříška na záda 😯 . Vůbec nevím, jak jsem to udělal (asi náhoda), ale prý bych se měl nejdříve naučit sám si lehnout na bříško.. No uvidíme, jak mi to půjde. Určitě se zase brzy pochlubím 😛 .
Komentáře