autor: vojta | Úno 19, 2010 | Pořád se něco děje
Asi se divíte, že jsme se na měsíc odmlčel, důvod je jednoduchý, nebylo mi moc do řeči. Trápil mě kašlík a rýmička, teď už vím na co se ti chlapi pořád vymlouvají 😀 . Ale nebojte, dnešní příděl fotek stojí za to čekání.
Po návratu z hor jsme s mamkou opět navázali na naše tradiční bazénové čtvrtky, to byla paráda. A protože se mi moc líbila nalepovací zvířátka, mamka mi je koupila i k nám do koupelny. Takže se s nimi mohu hrát každý večer.
Jednu sobotu na konci ledna mamka již od rána něco připravovala, taťka taky lítal a pořád něco hledal. Pak jsem na to přišel, chystá se nějaký výlet a já výlety můžu. Tentokrát ale taťka zůstal doma a pro mamku přijela teta Katka s manželem. Tetu již znám z předchozích návštěv. Nasedli jsme do jejich auta a vyrazili na výlet. No výlet to v pravém slova smyslu nebyl, spíš návštěva, ale těch lidí a hlavně dětí, to jsem ještě nezažil. No posuďte sami na společné fotografii 😀 . Mamka si myslím dobře popovídala, já jsem se také pěkně pobavil a vyrazili jsme zpět. V autíčku jsem ale už nevydržel a pěkně jsem to zalomil.
V neděli opět výlet? Tentokrát jsme jeli navštívit tetu Veroniku, kde se slavily mamky a babičky narozeniny a také tety svátek. Prostě takové hromadné oslavy, ale hlavní cíl byla kontrola miminka. Jak už jsem psal, teta Veronika má malé miminko – Kristýnku, ale od posledně co jsem jí viděl, tak to už pěkně povyrostla, asi z ní bude velká holka. Už se těším, až si spolu budeme hrát.
Víkendové výlety mě ale trochu zmohly, a vrátil se mi prosincový kašlík, kvůli kterému mi mamka opět zrušila plavání. Ach jo a já jsem se tak těšil. Naštěstí teď už zase na plavání chodíme a dokonce 2x v týdnu, prý musíme dohnat, co jsme zameškali 😀 . Tak snad už to bude jen dobré.
autor: vojta | Led 18, 2010 | Pořád se něco děje
Ani nemusím všem říkat, jak jsem se na své první hory těšil.. Dokonce jsem v den odjezdu vstal a už jsem myslel, že mě tam rodiče v noci přepravili. Kolem baráčku jsme měli tolik sněhu, že ho taťka horko těžko odhrabal a my mohli vyrazit směr Itter, kousek za rakouskými hranicemi. Cesta byla dlouhá, ale mamka mě uplácela kukuřičnými červíky.. Poslední dobou bych se pro jídlo i rozkrájel 😎 .
Zapomněl jsem Vám říct, že na hory jsem cestoval ještě se strejdou Alešem, tetou Evou a samozřejmě s mojí sestřenicí Milčou. No prostě nás byla plná chata.. Řádili jsme celý den, buď doma nebo venku. Mamka mi zabalila oblíbené hračky, které zabavily i Milču no a venku jsem krom ježdění v kočárku používal i modernější vybavení na sníh – tzv. babybob. Vůbec jsem se nebál a ježdění na bobu jsem si užíval. Mezi námi.. jezdil jsem jen z malého kopečku, takže příště by to chtělo něco většího, aby bylo veselo 
. Ale jak jsem tak zjistil, když jsme se vrátili zpět do Prahy, že si ten kopec můžeme postavit i na zahradě, materiálu je víc než dost.
Co se týká zážitků, těch mám spousty.. jízda lanovkou, kam jsem se vešel i v kočárku, bobovaní na zasněžených cestách, opalování na horském sluníčku, už vím, jak vypadají živé kravičky (pořád mi je mamka ukazuje jen v knížce) a já je konečně mohl vidět i zblízka.. Ale Vy se stejně těšítě na fotky, takže si užijte prohlížení 😉
autor: vojta | Pro 24, 2009 | Pořád se něco děje
Tak už je to tady, s koncem roku se všechny děti i dospělí těší na Vánoce. Toto byly moje první Vánoce a tak jsem nevěděl co to vůbec Vánoce jsou, ale bylo to prima. Stromeček taťka postavil už týden před Vánoci a mamka ho nádherně ozdobila. Chodil jsem se na něj každý den dívat, ale teprve na Štědrý den se objevily pod stromečkem dárečky, které tam přinesl Ježíšek. Prý jsem byl moc hodný a tak jsem pod stromečkem našel spoustu nových hraček. Škoda jen, že jsem musel jít brzo spát, ale určitě mi zítra mamka všechny ty nové hračky předvede a budeme si hrát. Už se moc těším.
autor: vojta | Lis 24, 2009 | Pořád se něco děje
Listopad utekl jako voda a já bych se s Vámi rád podělil o pár dojmů a foteček, které mi udělala mamka převážně při mých hrátkách v pokojíčku.
Co se týká venkovních aktivit, tak kromě procházek chodíme stále na plavání, kde se mi líbí čím dál tím víc. Dokonce jednou se mnou byl plavat i taťka, ale asi mu to moc nešlo, protože příště už šla zase mamka. To mně to jde celkem dobře, zvládám už potápění bez kelímku a taky si tam hrajeme s různými zvířátky a říkáme nejrůznější říkanky. Prostě paráda, mám to tam moc rád a vypadá to, že budeme chodit i do kurzu pro pokročilé, který bude startovat po novém roce.
Ostatní aktivity, jako tolik oblíbené návštěvy, výlety a nákupy jsme omezili na minimum, prý kvůli chřipkové epidemii. Zatím to musím zaklepat, i když taťka teď poslední týden prosmrkal, asi ho skolila nějaká ta podzimní rýmička. Já bych mu poradil, aby omezil pracovní aktivity a víc zůstával se mnou doma. Mohli bychom si hrát s mou mašinkou pěkně v teplíčku a žádná rýmička by si na něj netroufla 🙂 .
Závěrem bych si rád postěžoval, že mě mamka s taťkou začínají pořádně zlobit, dávají zajímavé věci čím dál výš a výš, abych na ně nemohl dosáhnout. Ale já na ně stejně vyzraju, jen počkejte!!!
autor: vojta | Lis 1, 2009 | Pořád se něco děje
Jak jsem již jednou sliboval, že se s Vámi podělím o fotografie z mého plaveckého kurzu, tak konečně je to tady! Plavat chodím každý čtvrtek odpoledne a na vodu už jsem si zvykl. Dříve jsem měl více modrou pusinku, ale od borůvek to nebylo, to je Vám asi jasné.. Voda se mi zdála studená, ale už jsem byl plavat celkem popáté, takže už jsem v pohodě 😎 . Kurz je maximálně pro šest plaváčků, ale nikdy nás tam více jak pět nebylo. Ale já jsem ve společnosti rád a pocákám každého, kdo se ke mně přiblíží.. a paní instruktorku nevyjímaje!
Už jsem se začal i potápět, napoprvé mi to šlo výborně. Heslo, které mi mamka hustí do hlavy, zabírá.. možná až moc. Mám tak rychle přichystanou hlavičku na potopení, že se teď občas i napiju a zakuckám. Ale já to vypiluji.. ještě mám před sebou asi 7 lekcí. Příští hodinu se bude potápět i mamka, i když se jí prý moc nechce, ale já jí pod tu vodu dostanu 🙂 . Krom potápětí chytáme ve vodě hračky, ale pak je zase musíme vrátit, což se mi zrovna moc nelíbí.. Plaveme v kruhu, to taky zrovna moc nemusím. Mám tělíčko raději ponořený, než vynořený (alespoň mi není vidět ten můj pupek a pod vodou je přeci jen tepleji)..
No tak abych to shrnul, hopsáme s mamkou ve vodě, potápíme se, hrajeme si s hračkami, říkáme říkanky (teda mamka, já ještě ne), cákáme všude kde se dá, prostě paráda!
A ještě se musím pochlubit, že mám nové jídelní křesílko.. To se mi to teď baští 😛 !!!
autor: vojta | Říj 12, 2009 | Pořád se něco děje
Letní teplé a krásné počasí zmizelo už v nenávratnu a začíná nám trochu studenější období.. Je to můj první podzim a musím se přiznat, že jsem trochu v rozpacích. Počasí si dělá co chce. Jednou svítí sluníčko a já jezdím venku v krátkém rukávu, podruhé zase fučí, potřetí prší, počtvrté je kosa.. Ale prý tohle k podzimu patří, tak si musím holt jen zvyknout.
Využili jsme tedy toho hezkého počasí a uspořádali si na zahradě u prarodičů podzimní buřtopek.. Babička nakoupila špekáčky, klobásky a chlebíček a já to všechno sledoval z kočárku, jak se to peče. Jelikož jsem ještě špunt, zatím s jedním (na půl cesty venku) zubem, jsem špekáčka okoštovat nemohl.. Ale co jsem vyzkoušel, byla kůrka od chleba. Zmatlal jsem se pěkně, ale konečně jsem si pošmákl na něčem jiném než na mlíčku nebo mixované stravě 😉 . Kdyby to záleželo na mně, jedl bych to od rána do večera. Na opejkačce byla i sestřenice Milča a vzdálenější sestřenice Linda. Tolik ženských kolem mi můžete jen závidět 😯 (a to podotýkám, že na buřtopeku nebyla Lilly a malá Kristýnka..)
No a abych uzavřel toto povídání, přikládám pár fotek z procházky po parku a také ze zahrádky, když jsem se zrovna probudil s dobrou náladou 😀 .
Komentáře