autor: vojta | Kvě 28, 2009 | Pořád se něco děje
Za tři dny mi budou už tři měsíce, tak si mě pozvala paní doktorka Marta na menší prohlídku. Ještě v čekárně jsem dostal jídlo, abych moc nevyváděl.. ale co si budem povídat, jídlem se já uplatit nedám – zatím 😈 . Když jsem to konečně snědl, přivítala nás Marta v ordinaci.. Tatka mi začal svlékat. Původně jsem myslel, že jen svetr, aby mi nebylo uvnitř horko, ale to jsem se hrubě spletl!! Ani ta plínka mi nezůstala.. Trochu jsem si breknul, přeci jen jsem se trochu styděl 😎 .
Nejdříve mi tatka položil na váhu, už mám 4870 g a měřím 61,5 cm. To jsem ale vyrostl od té doby, co jsem se narodil, že jo?! Pak mi paní doktorka změřila hlavičku, poslechla si dýchání a jak mi bije srdíčko a pak mi začala divně zvedat a pokrčovat nožičky. Vůbec se mi to nelíbilo, tak jsem ze sebe udělal totální prkno (jako to vždycky dělám, když se vztekám).. Paní doktorka říkala, že jsem mírně svalově hypertonický, ale že jsem ještě maličký a může se to časem zlepšit. Každopádně si mě při příští návštěvě zase důkladně prohlédne 🙄 .
Pak jsem měl slíbeno, že dostanu nějaké pigáro.. Nejsem si zatím jistý, jak se mi to bude líbit, ale zjistím to až příště 😯 . To první, o kterém jsem ještě ani pořádně nevěděl a nevnímal ho, se mi ještě docela nezahojilo, tak proto jsme další očkování museli přeložit až na červenec.
Takže to byla má tříměsíční prohlídka.. Jo a ještě se musím pochlubit, že jsem byl od mamky i taťky pochválený!!! Já jsem se totiž tentokrát nepočůral, jak je při návštěvě paní doktorky mým zvykem ! (asi jsem zapomněl, tak snad příště) 😀
autor: vojta | Kvě 26, 2009 | Pořád se něco děje
Od poslední návštěvy u Šimona se mi v mém hračkářství objevil nový kousek. Je to pejsek s šustícíma ušima, mamka mi ho posadila na hlavu, prý to bude vypadat srandovně, no já nevím. Pak jsem taky dostal od Kačky z basketu dřevěnou hračku, kterou nevím jak pojmenovat. Mám ji moc rád, dobře se to drží, umí to pěkně chrastit a ty kuličky, no prostě k nakousnutí 🙂 . Konečně si začínám své hrací chvilky mezi šlofíkama pořádně užívat, v mé hrací dece se už podruhé úplně vybily baterie a taťka řekl, že takto by to nešlo a vrazil tam dobíjecí články. Prý musíme šetřit naší přírodu, ale já vím, že spíš šetříme jeho peněženku 😉 .
Když už jsme u šetření, mamka umí taky pěkně šetřit, no posuďte sami, takový krásný oboustranný klobouček, který pro mě objednala na mimibazaru. Sice je mi zatím ještě trochu větší, ale prý se ho dočkám. Mně osobně se víc líbí ta maskáčová strana, mamce zase ta druhá se zvířátky, no jo ženský.
Na druhý den k nám přijela návštěva, byla to moc milá paní, přivezla mi dárečky. Mamka k ní mluvila jako k tetě, takže je to vlastně i moje teta, mám v těch vztazích ještě trochu guláš, ale co je důležité, že s sebou přivezla o měsíc starší holčičku než jsem já. Charlotka je moc krásná a ty kukadla, jéééé. Škoda, že se zdržela jen chvíli, už se těším až si spolu budeme hrát s mašinkama.
Tento týden u nás návštěva střídala návštěvu, v sobotu se na mě přišla podívat babička Maruška s tetou Veronikou, strejdou Alanem a jejich holčičkou Lilly. Všechny tyhle lidičky už dobře znám, takže jsem se na ně pěkně usmíval, měli z toho radost. Babička měla radost i z mého obrázku, který jí mamka s taťkou věnovali a všichni si dlouho povídali. Lilly je už velká holka a zabavila se sama a já jsem se tak trochu nudil, tak jsem si dal malého šlofíka, myslím, že si toho stejně nikdo nevšiml. Když jsem se pak vzbudil, dělal jsem jako že nic a všichni byli samý úsměv.
Druhý den návštěv nebylo konec, již od rána mamka něco chystala i taťka pobíhal po zahradě a tak jsem čekal, co se semele. A dočkal jsem se, kolem 11h přijelo auto plné nových lidiček. Postupně z autíčka vyskákala teta Katka, kterou jsem již jednou viděl, teta Péťa, teta Bára s manželem Filipem a jejich synem Kubíkem. Kubík je už velký kluk a podobně jako Milča pořád něco povídá 🙂 . Tety si mě postupně pochovaly, zřejmě nějaký jejich rituál, možná si mě chtěli převážit, ale to se mi moc nezdá, mohly by se přeci zeptat taťky, který by jim to řekl na gram přesně 🙂 . Tety s mamkou začaly něco chystat a pak jsem to pochopil, grilovačka na zahradě, tak to už znám, celkem nuda. Lepší bude když si zdřímnu! Tentokrát to ale opravdu vonělo, takže usnout byla pěkná fuška. Teta Péťa grilovala zeleninu a taťka se tam plácal s masem, prý to bylo dobré, ale stejně není nad moje mlíčko. Každopádně mezi tolika ženskými jsem se cítil dobře a už se těším, až si to někdy zopakujeme 🙂 .
Grilovací neděle se vyvedla, ale večer jsem byl už pořádně unavený, tak se mi nedivte, že jsem neměl večer náladu na focení s mamkou. Musím jí to zítra vynahradit.
autor: vojta | Kvě 16, 2009 | Pořád se něco děje
Sotva jsem se probudil, tak mi mamka začala chystat jídlo a pár hraček. Prý si uděláme výlet za její kamarádkou Lenkou. Moc jsem se těšil, protože jsme jeli autem 🙂 Jízda v autě, to je prostě něco! Přes Uhříněves se to vleklo, tam je to snad ucpaný pořád! Byl jsem z toho trochu nervozní, že popojíždíme jako šneci, tak jsem se občas ozval, že už mi to nudí.. Jenže co mamka může dělat?! No nic, na světlech se to pak rozjelo a já jsem z toho zrychlení usnul 😀
Takže když jsem se probudil, stáli jsme už na zahradě hezkého domečku. Teta Lenka nás přivítala s otevřenou náručí, pak na nás vybafla černá labradoří slečna Nikinka. Mamka skuhrala, že nestihla koupit Nikince rohlík, který má tak ráda.. tak slíbila, že už příště určitě nějakou dobrůtku přivezem.. Pak jsme vyšlápli schody (teda spíš mamka, já si hověl v autosedačce) a zabydleli jsme se v obýváku.. Páááni, tady je spousta hraček!!! Tak jsem hnedle vyzkoušel deku s hrazdičkou a hračkami. Něco podobného mám doma, ale tady na hrazdičce visí jiné hračky, takže jsem byl z toho trochu vykulenej.. Říkal jsem si, že je teta Lenka na takové hračky už trochu velká.. Tak čí to sakra je?!
Za chvilku se ozvalo z chůvičky nějaké knikání, no a záhada byla na světě! Teta Lenka má taky takové miminko, jako jsem já. Sice je o pár dní starší, ale hračky používá stejné 🙂 Mamka s tetou nás seznámily, takže teď vím, že můj nový kamarád se jmenuje Šimon. Je to príma kluk, je hrozně šikovnej, sám si hraje a skoro vůbec nepláče. Mamka říkala, že bych také mohl od Šimonka pochytit nějaké věci a občas se sám zabavit.. ale proč bych to dělal? Mám rád, když je pořád někdo se mnou 😆
Dopodledne uteklo, chvílemi jsem měl co dělat, abych udržel oči a mohl si důkladně prostudovat strop u tety Lenky.. jenže mamka a teta tlachaly a tlachaly a já to už nevydržel a dal si skoro hodinového šlofíka. Když jsem se vzbudil, Šimonek už byl po jídle. To jsem si nemohl nechat líbit a tvrdě jsem se dožadoval také svého oběda! Než jsem to snědl, Šimonek usnul. Takže ze společného hraní sešlo.. Ale to nevadí, budeme si spolu hrát určitě příště. Nemáme to od sebe tak daleko..
autor: vojta | Kvě 14, 2009 | Pořád se něco děje
Byl první máj, lásky čas …
No nevím jestli právě v tento den jsou na sebe lidi nějak hodnější, ale co vím určitě, že byť byl pátek, taťka zůstal doma. Prý je svátek práce, no paráda, budeme si hrát ve třech. Představte si, jakou měli rodiče radost z toho, že jsem chytl do ruky zeleného dráčka a trochu s ním zamával. Mamka hned musela vytáhnout foťák a prý se to musí zdokumentovat, no to je toho. Pravdou je, že tuhle hračku lidi udělali zajímavě, příjemně se to drží a pěkně to šustí. Jenom tu cedulku by mamka mohla odstřihnout, to je hned vidět, že k tomu drakovi moc nesedí.
Týden utekl jako voda a jsem zvědav, na co se taťka vymluví tentokrát, že zůstal opět doma! Svátek nezaměstnaných? V každým případě jsem rád, že si zase můžeme hrát o prodlouženém víkendu.
Tak to s tou nezaměstaností nebude až tak žhavé, taťka přišel v pondělí z práce a přinesl mi od jeho kolegů a kolegyň milé překvapení, no posuďte sami jak mi to sluší a to ještě není všechno, dostal jsem přání s vlastnoručními podpisy a příspěvek na speciální dárek. To jsem zvědav co mi mamka vybere, prý nějaké krásné hračky. Už se nemohu dočkat. Děkuji moc Všem lidičkám v Gopasu a za nějakých 15 let mě tam máte na brigádě 🙂 , ale určitě se uvidíme při nějaké příležitosti i dřív 🙂 .
autor: vojta | Kvě 1, 2009 | Pořád se něco děje
Na konci dubna byly stále ještě teplé dny a tak se moji rodiče rozhodli naplánovat grilovačku, samozřejmě jsem nevěděl o co jde, než jsem zjistil, že je to normální zahradní posezení s ohýnkem, spousty kouře a podivných vůní, které mi zatím nic neříkají. Rodiče se ale náramně bavili, tak jsem je v tom nechal. Co mě ale potěšilo, že na grilovačku přišel děda Česta s babičkou Jarčou a také strejda Aleš s tetou Evou a jejich neposednou Milčou. Teda řeknu Vám, Milču na chvíli zastavit, to prostě nejde.
Přestože jsem negriloval ani nikterak nedováděl s Milčou, nějak mě ta celá oslava zmohla a přiznám se, občas jsem si klimbnul, ale nikomu to neříkejte.
Druhý den jsem se vyspal do růžova a jak se říká, byl jsem dobře naložený. Hrál jsem si s mamkou na své hrací dece, občas mě mamka překulila na břicho, aby se ujistila, že stále umím dobře zvedat hlavičku, jakoby nevěděla, že umím a v tom to přišlo. Mamka s tatkou si na mě přichystali nějakou divnou hmotu, prý abych měl něco na památku. No opravdu nevím, co budu v dospělosti dělat s odlitkem své nohy nebo ruky, ale hádejte se s nimi, když jsou v přesile. Chvíli jsem zkusil protestovat, ale nakonec jsem podlehl. No třeba se ty odlitky někde ztratí nebo to v nestřeženým okamžiku omylem upustím a rozbije se to. To by byla sranda 🙂 .
Komentáře