Sotva jsem se probudil, tak mi mamka začala chystat jídlo a pár hraček. Prý si uděláme výlet za její kamarádkou Lenkou. Moc jsem se těšil, protože jsme jeli autem 🙂 Jízda v autě, to je prostě něco! Přes Uhříněves se to vleklo, tam je to snad ucpaný pořád! Byl jsem z toho trochu nervozní, že popojíždíme jako šneci, tak jsem se občas ozval, že už mi to nudí.. Jenže co mamka může dělat?! No nic, na světlech se to pak rozjelo a já jsem z toho zrychlení usnul 😀

Takže když jsem se probudil, stáli jsme už na zahradě hezkého domečku. Teta Lenka nás přivítala s otevřenou náručí, pak na nás vybafla černá labradoří slečna Nikinka. Mamka skuhrala, že nestihla koupit Nikince rohlík, který má tak ráda.. tak slíbila, že už příště určitě nějakou dobrůtku přivezem.. Pak jsme vyšlápli schody (teda spíš mamka, já si hověl v autosedačce) a zabydleli jsme se v obýváku.. Páááni, tady je spousta hraček!!! Tak jsem hnedle vyzkoušel deku s hrazdičkou a hračkami. Něco podobného mám doma, ale tady na hrazdičce visí jiné hračky, takže jsem byl z toho trochu vykulenej.. Říkal jsem si, že je teta Lenka na takové hračky už trochu velká.. Tak čí to sakra je?!

Za chvilku se ozvalo z chůvičky nějaké knikání, no a záhada byla na světě! Teta Lenka má taky takové miminko, jako jsem já. Sice je o pár dní starší, ale hračky používá stejné 🙂  Mamka s tetou nás seznámily, takže teď vím, že můj nový kamarád se jmenuje Šimon. Je to príma kluk, je hrozně šikovnej, sám si hraje a skoro vůbec nepláče. Mamka říkala, že bych také mohl od Šimonka pochytit nějaké věci a občas se sám zabavit.. ale proč bych to dělal? Mám rád, když je pořád někdo se mnou 😆

Dopodledne uteklo, chvílemi jsem měl co dělat, abych udržel oči a mohl si důkladně prostudovat strop u tety Lenky.. jenže mamka a teta tlachaly a tlachaly a já to už nevydržel a dal si skoro hodinového šlofíka. Když jsem se vzbudil, Šimonek už byl po jídle. To jsem si nemohl nechat líbit a tvrdě jsem se dožadoval také svého oběda! Než jsem to snědl, Šimonek usnul. Takže ze společného hraní sešlo.. Ale to nevadí, budeme si spolu hrát určitě příště. Nemáme to od sebe tak daleko..