Musel jsem zužitkovat zkušenosti z ročního chození do kurzu plavání v Hloubětíně. Sice mě tam učili jak splývat nebo plavat prsa, ale potápění v bazénu u dědy a hledání nečistot se síťkou je mnohem lepší. Jelikož je pořád hrozný vedro, bazén je neustále obsazen 🙂
Že už jste o závodech na Julisce na mých stránkách někdy četli? Je to možné, účastním se pravidelně, letos již po čtvrté. Tentokrát v kategorii předškolních dětí v mixu jsem startoval ve čtyřech disciplínách: sprint na 20m, vytrvalost na 100m, hod do dálky tenisákem a skok daleký. V hodu dalekém a skoku do dálky jsem předvedl celkem slušný výkon, ve sprintu jsem trochu zaspal na startu a na vytrvalost prostě nejsem, ale zvládl jsem to. Přesto, že po celý závod panovalo neskutečné vedro, ani nám to moc nevadilo, hodně jsme pily a když bylo nejhůř, schovaly jsme se pod deštník, který nám sloužil jako slunečník. Horší na tom byl taťka, který v tom pařáku s ortézou na noze pobíhal okolo stadiónu, aby chytl nejlepší záběr na mé výkony. V závěrečném vyhodnocení se na mě usmálo štěstí a odnesl jsem si zlatou medaily v chlapcích a druhou zlatou za smíšené družstvo – prostě zlatá nadílka do mé sbírky 🙂 Velké díky paní Holanové, která nás v sokole tak dobře připravuje.
Druhý víkend v červnu jsme vyrazili s babičkou na víkend plný zábavy, v sobotu nás babička vyvezla do Starých Hradů, kde už jsem sice jednou byl se školkou, ale se sestřenicemi jsem tam byl poprvé. Prohlédli jsme si pohádkové sklepení a získali nové informace. V neděli to pak byl den plný zábavy a zavítali jsme do Duhového Parku, kde nás čekalo spousta disciplín, vystoupení a také odměn 🙂
Taťka má operované kolínko, mamka na starosti Johanku, a tak na dětský den se mnou vyrazila babička kuci kuci a nutno říci, že více jsme již stihnout ani nemohli. V sobotu ráno jsme byli na dětském dni v Hloubětíně, odpoledne pak v Dolních Počernicích a v neděli pak ještě na sokolské akci v Kyjích. Všude na nás čekala spousta disciplín, zábav pro děti a na konci vždy sladké odměny – mňam, mňam.
Prodloužený víkend jsme využili s babičkou kuci kuci na výletění. V pátek jsme si naplánovali výlet do zábavního centra Mirákulum v Milovicích, v sobotu odpočívali u deskových her doma a v neděli jsme zajeli na tvůrčí výrobnu svíček Rodas v Šestajovicích. Ve svíčkárně jsme již jednou byli, tentokrát jsme kromě svíček vyráběli i čokoládová lízátka a navštívili také malou zvířecí farmu. Ani se nám odtamtud nechtělo domů, ale co se dalo dělat, snad se tam zase někdy vypravíme a hlavně do Mirákula, tam určitě musím znova – taťka mi to už slíbil 🙂
Tak si představte, že jsem konečně velký brácha.. a že si miminko dalo pěkně na čas.. Nakonec to není bráška, jak jsem si moc přál, ale je to sestřička. Jmenuje se Johanka a abych se s ní nemusel dělit o své stránky, založil jí tatínek svoje 🙂 Takže nás můžete sledovat každého z nás, jak se nám daří..
Johanka je krásná, byl jsem z ní úplně paf (asi dva dny), teď už je to občas rušivý element v naší domácnosti, ale věřím, že mi bude trvat jen chvilku a zvyknu si na to. Přijdu na způsob, jak jí uklidnit, když pláče a pomůžu mamince a tatínkovi, když o ní pečují. Víte, že je to malé miminko, které ještě nic neumí? nic si samo nepodá? nikam nedojde? To všechno za ní dělají rodiče a taky trochu já 🙂 ..prostě velký brácha
Komentáře