autor: vojta | Srp 30, 2015 | Pořád se něco děje
Stejně jako loni, jsem se vypravil s taťkou na soustředění do Borotína, kam pravidelně jezdí Dolnopočernické baskeťačky a baskeťáci. Tentokrát byla účast mizerná, a to je ještě slabé slovo. Někteří přijeli jen na první půlku soustředění, jiní zase na tu druhou. Jen ostřílení borci zůstali, vydrželi a na závěr byli i odměněni 🙂 Kromě košíkové jsme s taťkou podnikali různé výlety na kole, zakončené většinou sladkou tečkou, hráli ping pong, softball, frisbee a dokonce mě taťka vytáhl i na ranní běh k hradu, nebo spíš podhradí, do kopce mě nikdo během nedostane 🙂
autor: vojta | Čvc 31, 2015 | Pořád se něco děje
Tak už je to tady, druhý týden s babičkou kuci kuci. Tentokrát nás babička vzala na výstavu Večerníčků – Večerníček totiž slaví 50.let. Také jsme zavítali do parku Gutovka, kde jsem byl již jednou a je to tam opravdu super, i babička byla mile překvapena. Jako poslední akci nám babička koupila výlet s hledáním pokladů, tak jsme zavítali do Prokopského údolí, kde jsme se procházkovali a hledali krabičky s překvapením.
autor: vojta | Čvc 18, 2015 | Pořád se něco děje
Grilování u prababičky a pradědy se stává již tradicí, tentokrát se ale snad všichni zbláznili! V létě ve 40° se oblékat do zimních věcí – víc než rukavice si na sebe nevezmu. Jinak grilovačka byla luxusní, už se těším na další.
autor: vojta | Čvc 17, 2015 | Pořád se něco děje
Skončila školka a než mi začne škola, mám přes léto volno a abych se doma nenudil, zařídil jsem si u babičku kuci kuci příměstský tábor 🙂 S babičkou je legrace, každý den si pro nás připravila nějaký výlet nebo soutěž, a tak jsme se v červenci podívali do Labyrintária, několikrát jsme byli na minigolfu, navštívili jsme ZOO a také jsme již podruhé navštívili zámek Loučeň. Ten týden utekl tak rychle, že jsme vyžebrali ještě jeden, ale nejprve musí babička znovu nabrat síly.
autor: vojta | Čvc 7, 2015 | Pořád se něco děje
No co k tomu více říct, název mluví asi za vše. Moje sestřička Johanka dostala dáreček od tety Hanky a Charlottky. Už jsem to fakt nevydržel a jelikož jsem zodpovědný bráška, hračky jsem nejdříve vyzkoušel a konstatuji, že si s nimi Johy může hrát 🙂
autor: vojta | Čvn 30, 2015 | Pořád se něco děje
Tak to uteklo, ty tři roky ve školičce. Bylo to moc príma, na školičku budu určitě rád vzpomínat. Spousta skvělých her a zábavy. I paní učitelky se s námi, budoucími prvňáčky, chtěly rozloučit, tak nám uspořádaly závěrečnou oslavu včetně nocování ve školce. Moc jsem se na ten den těšil, mamka napekla dobroty, sbalila batůžek a já odpoledne vyrazil směr školka. Měly jsme tam program včetně opravdového piráta a pirátky, hledaly jsme ztracené drahokamy, tancovaly, opékaly jsme buřtíky, řádily po zahradě, jedly ty dobroty, co napekly všechny maminky (někde třeba i tatínkové).
Ani už nevím, v kolik jsme se dostaly na lehátko spát, ale opravdu to bylo moc fajn. Od září mi začíná škola, to už bude asi něco jiného. Ale spousta dětí ze školky bude v mé třídě, tak si alespoň o přestávkách nebo v družině budeme hrát, jako by ta školka vůbec neskončila.
Komentáře