Před osmi týdny se babiččině fence Zolly narodilo devět krásných štěňátek. Jejich růst jsem důkladně sledoval skoro od počátku. No a ještě před jejich odchodem do nových domovů jsem se s nimi byl rozloučit. Už jsem teda propásl tři štěňátka, přesto byla psí smečka stále v přesile 
. No posuďte sami..
Téda Vojto, Ty jsi mezi nimi to nejkrásnější štěňátko.
Moc Ti to ve smečce sluší 🙂 Musel ses asi pěkně vyblbnout 🙂
My s maminkou pejska neměly nikdy :-(( Dědeček Česta je nerad :-((
A ani jsme si je neměly kde počochňat, jako můžeš Ty. Takže – tichá závist :-)))) Pomazli se s nimi i za mě!
PS: Maminka tam byla s Tebou? Nech si někdy vyprávět, jak ji rafl vlčáček 😀
Ahoj teto,
štěňátka byla moc fajn, maminka mi pořád říkala, ať se jich nebojím, ale sama měla co dělat, aby to vůbec vyslovila
Ahoj Vojtíšku, byl jsi moc statečný, že jsi to s tou „rychlou rotou“ zvládl, já sama mám co dělat, abych to mezi nimi ustála – a to jsem jejich panička, před kterou mají mít respekt. Jsi moc fajn klučík, vůbec ses nebál, přijď se zase brzy podívat, psí holky Zollča a Pellča se na Tebe těší a kočička Snowie také.