Vojtíškův blog

Velikonoční koledování bylo letos opravdu jiné. Ve škole jsem se naučil novou říkanku, takže jsem překvapoval něčím novým.. a košíček se plnil a plnil… Budu mít zásoby snad až do Mikuláše 🙂

Moje osmé narozeniny jsem chtěl slavit s mými nejlepšími kamarády. Z naší party pěti kluků jsme tu byli jen tři, Sebík byl nemocný a Davídek měl basketbalový turnaj. I tak jsem si to s Jirkou a Damčou užil. Dali jsme si dortík, šampáňo, zahráli jsme si na Xboxu, snažili jsme se složit velmi složité lego.. prostě super den!

Letošní jarní prázdniny jsem si užil s mamkou, Johankou a babičkou Jarčou na horách v Rakousku. V týdnu před horami jsem byl v půjčovně lyží, loni jsem nelyžoval, tak jsem si raději řekl o kratší lyže a pořádnou helmu. Balení byla pěkná nuda, naštěstí se o to nemusím moc starat, mamka většinou vše nachystá. Ráno jsme vstávali velmi brzy, odjezd byl už v sedm hodin, tak jsem se moc těšil, že tam dorazíme na oběd. Vzal jsem si kinedryl a pozoroval krajinku z okýnka. Na cestě bylo pár kolon, takže jsme museli volit objízdnou trasu. Do Söllu jsme dorazili po druhé hodině. Celou cestu jsem nespal a vše důkladně pozoroval. Pomáhal jsem taky s Johankou, neboť jsem její zadní spolujezdec. Johanka totiž celou cestu taky nespala!
Pobyt na horách byl super, bydleli jsme v domě se stodolou a tam měli kravičky a telátka. Byla to pro nás taková každodenní atrakce.. pohladit si kravičky a pozorovat, jak se drbou pod kartáčem 🙂 První den jsem cítil pořád hnůj, ale pak už jsem si zvykl a už mi to nepřišlo.
Hlavně jsem chodil lyžovat a sáňkovat. Na lyžích jsem se zpočátku bál, ale ke konci týdne jsem se rozjezdil a klidně bych jezdil ještě další týden.. Ale to už jsme museli domů. Odměnou za dobré lyžování byla horká čokoláda se šlehačkou a občas coca-cola 🙂
U domečku měli kopec na bobování, dostatek sněhu na koulovačku.. jen toho sněhuláka jsme nepostavili – ale stejně… toho ze sjezdovky bychom asi netrumfli

Vánoční svátky miluji. Od té doby co chodím do školy se na ně těším čím dál víc :-), nejen že dostanu spoustu dárečků, ale hlavně nemusím chodit do školy a užívám si v televizi pohádky a klidový režim. Škoda jen, že sníh napadl až poslední den prázdnin, mohl jsem si ho užívat víc o prázdninách. Ale to je holt počasí, s tím já nic nesvedu 🙂
Každopádně přímo Štědrý den byl moc fajn, napsal jsem si Ježíškovi o (pro mě) potřebné dárečky, některé z nich jsem našel pod stromečkem a měl jsem obrovskou radost. Ježíšek si totiž můj seznam přání vyzvedl z poza okna asi 3 dny před dnem D. Tak to asi všechno nestihl pořídit.. Příště si napíši dřív, snad už ten vysněný mobil konečně dostanu (když už i Johanka dostala svůj telefon) 😆

Letošní oslava Mikuláše byla opět rozdělena na etapy, nejprve jsem sliboval, že budu hodný, skupince převlečených čertů ve škole. Pak se skromnější skupinka představila v sokole, kam chodím cvičit a nakonec v počernickém parku, kde je vždy velká tlačenice. Původně jsem ani nechtěl jít, ale protože šli i kluci ze školy, přidal jsem se k nim. Bez přípravy jsem řekl prší prší, i když vůbec nepršelo, naopak mrzlo až praštilo a za odměnu jsem si odnesl balíček dobrot. Mikuláši děkuji.

Po roce, co chodím k trenéru Richardovi na tréninky v košíkové, jsem nastoupil ke svému prvnímu zápasu. Už v loňském roce nám trenér domluvil jeden přátelák, ale tam jsem ještě chyběl, a tak má premiéra se odehrála toto úterý proti holčičímu Říčanskému družstvu. Na holkách již při rozcvičování bylo vidět, že jsou zkušenější a vyhranější než my, ale my jsme přece kluci! a neporazí nás holky! O každý balón jsme se rvali a snažili jsme se, seč nám síly stačily, ale bohužel na vítězství to nestačilo. Musíme ještě pilně trénovat a určitě již v příštím zápase je více potrápíme.
Co se týká mého výkonu, tak podle pokynů trenéra při zápase a i taťka mi to po zápase zopakoval, musím zaujímat lepší postavení v obraně a zrychlit při přechodu do útoku. Zatím se moc soustředím na driblink a tím pádem nemám čas vidět vše okolo sebe. Prý to všechno ale časem přijde? Každopádně zápas to byl pěkný, rodiče pěkně fandili, a i přesto, že jsme prohráli 7:20, měl jsem radost ze svého prvního koše a ze zápasové atmosféry. Richarde díky za zorganizování.

Věkem jsem se dostal již do kategorie žáci I., proto i letošní závody v míčovém víceboji byly žákovské a uskutečnily se na Břevnově. Spolu se svými 2 kamarády jsem reprezentoval Sokol Kyje. Byla to příjemná změna opět závodit za nejmladší kategorii. Soutěžilo se celkem v 5 disciplínách (kop míčem na branku, hod míčkem na cíl, hod frisbee do branky, střela floorbalovou hokejkou a střelba na koš basketbalovým míčem) + jedné doplňkové disciplíně (hod šipkami na terč), která rozhodovala v případě shody celkových bodů. Nutno říci, že všechny disciplíny se mi povedly, jen firsbee si létalo kam chtělo, tak jsem byl rád, že jsem obsadil druhé místo z celkových 19 závodníků v mé kategorii.

Oslava Halloweenu samozřejmě nesměla chybět ani ve škole a letos si mamka dala s mojí maskou opět nemálo práce (S vlasama pomáhala babička Jarča, díky). No posuďte, maska se povedla, že?