autor: vojta | Pro 28, 2016 | Pořád se něco děje
Vánoční svátky miluji. Od té doby co chodím do školy se na ně těším čím dál víc :-), nejen že dostanu spoustu dárečků, ale hlavně nemusím chodit do školy a užívám si v televizi pohádky a klidový režim. Škoda jen, že sníh napadl až poslední den prázdnin, mohl jsem si ho užívat víc o prázdninách. Ale to je holt počasí, s tím já nic nesvedu 🙂
Každopádně přímo Štědrý den byl moc fajn, napsal jsem si Ježíškovi o (pro mě) potřebné dárečky, některé z nich jsem našel pod stromečkem a měl jsem obrovskou radost. Ježíšek si totiž můj seznam přání vyzvedl z poza okna asi 3 dny před dnem D. Tak to asi všechno nestihl pořídit.. Příště si napíši dřív, snad už ten vysněný mobil konečně dostanu (když už i Johanka dostala svůj telefon) 😆
autor: vojta | Pro 23, 2016 | Pořád se něco děje
autor: vojta | Pro 10, 2016 | Pořád se něco děje
Letošní oslava Mikuláše byla opět rozdělena na etapy, nejprve jsem sliboval, že budu hodný, skupince převlečených čertů ve škole. Pak se skromnější skupinka představila v sokole, kam chodím cvičit a nakonec v počernickém parku, kde je vždy velká tlačenice. Původně jsem ani nechtěl jít, ale protože šli i kluci ze školy, přidal jsem se k nim. Bez přípravy jsem řekl prší prší, i když vůbec nepršelo, naopak mrzlo až praštilo a za odměnu jsem si odnesl balíček dobrot. Mikuláši děkuji.
autor: vojta | Pro 2, 2016 | Pořád se něco děje
Po roce, co chodím k trenéru Richardovi na tréninky v košíkové, jsem nastoupil ke svému prvnímu zápasu. Už v loňském roce nám trenér domluvil jeden přátelák, ale tam jsem ještě chyběl, a tak má premiéra se odehrála toto úterý proti holčičímu Říčanskému družstvu. Na holkách již při rozcvičování bylo vidět, že jsou zkušenější a vyhranější než my, ale my jsme přece kluci! a neporazí nás holky! O každý balón jsme se rvali a snažili jsme se, seč nám síly stačily, ale bohužel na vítězství to nestačilo. Musíme ještě pilně trénovat a určitě již v příštím zápase je více potrápíme.
Co se týká mého výkonu, tak podle pokynů trenéra při zápase a i taťka mi to po zápase zopakoval, musím zaujímat lepší postavení v obraně a zrychlit při přechodu do útoku. Zatím se moc soustředím na driblink a tím pádem nemám čas vidět vše okolo sebe. Prý to všechno ale časem přijde? Každopádně zápas to byl pěkný, rodiče pěkně fandili, a i přesto, že jsme prohráli 7:20, měl jsem radost ze svého prvního koše a ze zápasové atmosféry. Richarde díky za zorganizování.
Komentáře