Zolly má štěňátka
Už je to nějaký týden co se Zollynce narodila 4 krásná štěňátka (3 klucí a jedna fenka). A protože taťka je hlava dubová a vždy si zapomene vzít foťák, udělali jsme pár foteček až nyní o Velikonocích.
Hody, hody – letos nová koleda
Chodím už přece do školky, tak letos na Velikonoce jsem se vytasil s novou koledou, kterou jsem se naučil právě ve školce:
Hody hody doprovody, já jsem malý zajíček. Utíkal jsem podle vody, nesu kopu vajíček. Potkala mě koroptvička, chtěla jedno červené. Že mi dá jetelíčka a já řekl: ne ne ne.
Nová koleda slavila úspěch a tak jsem si i něco vykoledoval 😀
Morana pryč!
Taky už máte té zimy plné zuby? Já už se těším na teplo, tak jsem uvítal, že v naší obci se každý rok koná vítání jara ve stylu upálení a shození Morany do potoka. Stejně jako loni, i letos jsem na této akci nesměl chybět, tentokrát jsme si vzali i foťáček 😀
Narozeniny – čtvrté v pořadí
Počítalo na mých stránkách je nemilosrdné a překročilo už 4 roky. Rostu jako z vody, takže bych měl trochu bilancovat… Co se v posledním roce událo..
- byl jsem poprvé u moře – to byla senzace
- přišel jsem o nosní mandli – už nechrápu
- změnil jsem soukromou školku na státní – rodičům neubývá tolik penízků a já jsem pořád s dětmi – takže paráda
- musel jsem na operaci s břišní a vodní kýlou – dnes je moderní doba, takže jsem to měl 2 v 1 a nemusel tak na narkózu 2x
- udržím se na lyžích a sám sjedu menší kopeček bez zastavení na smrkání (což neumí ani mamka)
- baví mě čísla, takže počítání a člověče nezlob se není problém (jen mi nesmí nikdo vyhodit a být v domečku dřív než já)
- chodím na kroužky angličtiny, keramiky a na cvičení do sokola – zatím jsem ještě nezakotvil v žádném oboru, ale snažím se být univerzál
V dalším roce se budu taky snažit rozvíjet své smysly, máme naplánovaný opět pobyt u moře, dovolenou v Harrachově, pokračuji dál ve všech kroužcích a v létě bych se rád naučil jezdit na kole.
Oslavu narozenin jsem měl společnou s tetou Evou. Bezvadně jsme si pohráli s Mínou a Magdou. Dostal jsem hasičskou výstroj, dinosauří puzzle, šmoulovou hru, autíčka, pár věcí na tvořivost. A hlavně mi babička Jarča vyrobila spidermanový dort 
mňam, mňam, mňam
Na skok v Liberci
Po měsíční pauze jsem se ocitl opět na svahu Bucharky. S rodiči jsme vyrazili na víkend opět do Liberce (pro velký úspěch v měsíci lednu) 🙂 Potřeboval jsem si osvěžit jízdu na lyžích a taky zjistit, jestli jsem nezapomněl všechny ty věci, které mě naučila paní Eliška v lyžařské školce.
Tak jsem brázdil zatáčky, v neděli dokonce sám a spíš já čekal na tatínka než tatínek na mě. Jen to ježdění na vleku se mi samotnému nechce, tak jsem se neustále vozil na noze mamky nebo taťky. Ale časem to určitě přijde a budu chtít jezdit jen sám, protože s rodiči na jednom vleku jezdí jen bábovky .
Na Ještědu
Je leden, zima, sníh… tak proč si nevyrazit na hory. Taťka s mamkou zamluvili ubytování v Liberci pod Ještědem, v penzionu Fénix. Čekal na nás moc hezký pokojíček, dole u recepce automat na čokoládu 🙂 mňam, mňam. Každý den jsem se vypravil na kopec, měl jsem svou instruktorku, paní Elišku. Naučil jsem se udržet stabilitu na lyžích, v pluhu dělat obloučky a sjet kopec bez pádu. Ale asi bych potřeboval častější návštěvy kopců, abych si neustále osvětloval, co mi paní Eliška vštěpovala do kebulky 😀 šipku, letadlo, na které kolínko tlačit, abych zatočil na správnou stranu. Ke konci týdne jsem občas vyjel sám na vleku. Udělal jsem za ten týden slušný pokrok. Když jsem nelyžoval, tak jsem trávil čas na bobech – zipfy. Jezdí naprosto senzačně a rychle, takže musíte kličkovat jako zajíc a když jedete z prudšího kopce, tak pořádně brzdit, jinak sestřelíte tatínka, jako se to povedlo mně. Odnesl to trochu můj ukazováček, ale druhý den už jsem na to zapomněl . Další den jsme navštívili zoo, spousta zvířátek byla zavřená v pavilonech, tak přeci jen bylo neustále cca -10°C, tak kdo by tam v tom mrazu trdlíkoval venku 🙂 Dále jsme zavítali do IQ parku, 4 patra neskutečných fyzikálních jevů. Sice pro mě občas nepochopitelné věci, ale zablbnul jsem si tam, že se mi ani nechtělo domů. No a na konci týdne jsme se dočkali i sluníčka, takže kdo si počkal, ten se dočkal. Jeli jsme lanovkou na Ještěd, výhled do okolí super, dali jsme si obídek a šupajdili po sáňkařské dráze zpět do Hanychova. Celý pobyt jsem si patřičně užil a rodiče určitě také. Však se sami můžete přesvědčit na fotečkách 😀
Komentáře