Vánoce mám moc rád, těším se na ně prakticky hned od doby, co skončí ty předchozí. Rok se řekne, že je dlouhý, ale poslední dobou to letí kosmickou rychlostí, takže jsem ani tak dlouho nečekal. Měl jsem nakreslená nějaká přání, které jsem zanechal za naším oknem v kuchyni a i když to Ježíškovi dlouho trvalo, nakonec si ta psaníčka přeci jen odnesl. Takže pak už jen chvilka napětí, zda mé výtvarné (ne)nadání Ježíšek pochopí :mrgreen:

Tak Vás mohu ujistit, že je Ježíšek maximálně chápavý a přinesl i spoustu dárků, které jsem ani nečekal 🙂 mám z nich radost a radost mají i rodiče, neboť si s nimi a se mnou musí pohrát 😀

Další významnou akci, kterou jsem si tentokrát nechtěl nechat ujít, byl konec roku 2014. Loni jsem měl menší „nehodičku“ a hodinu a půl před půlnocí jsem totálně usnul v kuchyni za stolem a žádná petarda, která by snad zbořila i mou postel, mě prostě neprobudila. Ale tentokrát jsem si dal závazek, že vydržím seč můžu.. A vydržel jsem pomalu víc než rodiče. Večer jsme zašli na chvilku ven k rybníku, vypustili jsme lampiony přání, které jsme si předtím pokreslili, pak jsme si zahráli 2x dostihy a sázky junior (dobrý dárek od Ježíška), museli jsme nepatrně upravit pravidla, neboť hrát na osedlání dvou koní je záležitosti 15 min, takže sedláme hned 4 koně 🙂 no a půlnoc byla zde, šampáňo teklo proudem, rachejtle lítaly o sto šest a já nechtěl jít vůbec spát.. Ale když už jsem teda na smutné oči mamky, že už je opravdu pozdě, šel spát, tak jsem se nezdržoval a během dvou minut jsem byl Pan Tuháček 🙂