Warning: A non-numeric value encountered in /data/web/virtuals/36208/virtual/www/domains/vojta.musilovic.net/wp-content/themes/Divi.2.7.9/functions.php on line 5806

Jaro v plném proudu

S příchodem krásného počasí podnikáme s mamkou různé procházky. Nejen tady kolem našeho rybníka v Počernicích, kde bohatě zásobujeme kačenky starým pečivem, ale občas vyrazíme i do míst, která jsou pro mě naprostou novinkou.. To jako minule jsme vyrazili autem, cesta byla dosti povědomá, dokonce jsem si myslel, že jedeme plavat 🙂 , ale pak jsme zaparkovali u nějakého obchoďáku, kde už na nás čekala teta Lenka a Šimonek. Najeli jsme na stezku a prošli (teda já spíš projel v kočárku) nemalou část Hostivařského lesoparku. Byl tam příjemný klídek, spousta věcí na koukání (třeba nahatí lidé za křovím 😀 ) a také dětské hříště. Tam bezva houpačka, klouzačka, kolotoč a také samozřejmě pískoviště. Půjčili jsme si se Šimonem pár bábovek a lopatek a už jsme se hrabali v písku jako staří mazáci :mrgreen: . Mamka i teta hned usoudily, že už je na čase mít doma vlastní pískoviště, takže hurááá do obchodu.. No a uplynulo pár dní a opravdu už si hrabu na svém písečku 😀

Další výlet, tentokrát do Průhonické dendrologické zahrady, jsme podnikli opět s tetou Lenkou a Šimonem. Jsem rád, že si mamka u procházky má s kým pokecat, protože já toho zatím moc nenamluvím 🙁 Počasí bylo nádherný, stvořený akorát na náš malý piknik. My kluci jsme se prolezli na travnato-jehličnaté mýtince, kde jsme si házeli s balónky, pak došlo i na obídek, na spinkání, na houpání.. no ten den jsme si prostě báječně užili 😎

Hody, hody, doprovody …

Co nového přinesl měsíc březen? Zase jsem o měsíc starší, pokroky v mém chození jsou velké. Sám si ještě netroufnu, ale už mi stačí se mamky nebo taťky držet za jeden prst a lítám po baráku jako pometlo. V polovině března mě mamka s taťkou vzali do ZOO, sice jsem tam už jednou byl, ale to jsem byl ještě malé škvrně. Tentokrát jsem si to víc užil, škoda jen, že po prohlídce indonéské džungle se mi udělalo špatně, takže jsme jeli raději domů a nestihli jsme se kouknout ke gorilám.

Nakonec se ukázalo, že jsem někde chytl virus střevní chřipky, kterého je nyní celá Praha a tak jsem byl rád, že jsem si doma v klidu odpočinul. Střevní chřipka po 2 dnech pominula, takže už jsem zase jako rybička. Bohužel mi mamka stihla odhlásit další plavání, ale prý už brzy zase začneme, tak se moc těším. Taky se musím pochlubit, jak jsem šikovnej koledník, poprvé jsem okusil tyto podivné svátky a zadařilo se, přinesl jsem domů plný košíček. Holky jsem zatím moc neproháněl, ale těšte se na příští rok 🙂