Warning: A non-numeric value encountered in /data/web/virtuals/36208/virtual/www/domains/vojta.musilovic.net/wp-content/themes/Divi.2.7.9/functions.php on line 5806

Pobyt na horském vzduchu je ozdravný, alespoň se to všeobecně tvrdí.. tak mě mamka s tatínkem vytáhli na Černou horu. Dorazili jsme do penzionu v sobotu odpoledne. Bylo krásně, svítilo sluníčko, taťka chodil jen tak v tričku.. Ale to bylo asi naposled, co jsem to sluníčko viděl 🙁 Od té doby bylo hodně pod mrakem, pršelo a byla zima. Přesto nás to neodradilo od výletů. Takže v neděli výlet na Černou horu, sestup na Kolínskou boudu, tam jsme si dali super obídek se zmrzlinovým pohárem a výstup zpět na lanovku, neboť jsme měli i zpáteční a já jsem nechtěl ťapat dolů.. Zatím totiž nechápu, že jít nahoru je mnohem složitější než jít dolů :mrgreen:

V pondělí jsme vyrazili na nejvyšší horu ČR. Takže z Pece, kam jsme dojeli autem, jsme udělali výstup na Růžohorky, tam menší občerstvení na zahřátí, pokračujeme dále směr Sněžka. Na Sněžce jsme zalezli do Poštovny, poslal jsem pohled spolužákům do školky a vydali jsme se směr Luční bouda a Výrovka. Bojovali jsme s nepřízní počasí, Luční boudu jsme uviděli, až když jsme stáli před vchodem a Výrovku jsme pro jistotu nenašli vůbec 🙁 ještě že jsme na oběd zašli hned na té Luční, jinak bych vysílením asi padl (a mamka by asi zmrzla někde cestou). Každopádně zdárně jsme došli zpět do Pece a do animáčku jsme byli doma.

Úterý bylo ze začátku deštivé, ale pak se to vybralo a byla jasná obloha.. ale zima zima zima.. Jenže dole v Jánských to tak nevypadalo, ale nahoře na Černé hoře to fučelo o sto šest. Tentokrát jsme si udělali pořádný okruh rašeliništěm a šli pěkně až dolů. Dva dny jsem se z toho vzpamatovával. Suma sumárům jsem ušel přes 40 km za tři dny.. jsem prostě kabrňák 🙂