Čas letí jako zběsilý a já už dovršil tří let věku. To je hranice, kdy se plně zapojuji do školičkového procesu a mamika nastupuje do práce. Snad to všichni zvládneme
Jinak co se týká mých narozenin, tak to byla teda jízda
dorazily všechny mé sestřenice, tety, strejdové, babičky, děda. No prostě bylo u nás rušno až do večera. Dostal jsem spoustu krásných dárečků, za které moc všem děkuji. Na dortu jsem měl nádhernou prskavku se svíčkou, to já rád sfoukávám
. Myslím, že oslava se povedla moc, můžete se samozřejmě mrknout na pár foteček
Je zimní čas, teda alespoň podle kalendáře by měl být, ale sněhu jsme tu moc dosud neměli.. Proto jsem uvítal, že jsme vyrazili na zimní dovolenou opět do Itteru, do námi známé chaty
Cesta proběhla pohodově, měl jsem už novou autosedačku, více jsem se mohl roztahovat a lépe se na pásu pohybovat. Celou cestu jsem si promítal můj oblíbený film „Jak vycvičit draka“ – běžel myslím celkem 3x
. Ale sledoval jsem to tak upřeně, jako bych ho viděl poprvé.. prostě se mi ten film líbí.
V Itteru za ten týden bylo dosti rozličné počasí. Ale musím říct, že jsme byli moc spokojeni. Převažovalo sluníčko, sice mrazivo, ale na sluníčku bylo příjemno.. jen jeden den byl déšť, ale to nevadilo. Všechno se dalo přeci usušit.
Také jsem poprvé stál na lyžích. Sice vždycky krátkou chvíli, ale byl jsem rád, že jsem si to vyzkoušel. Raději jsem sáňkoval nebo boboval s Magdou a Milčou v korytu, který vytvořil taťka před chatou
Hory jsme si prostě užili dosyta a už se těším na další dovolenou.
Tak jsem se konečně toho Ježíška dočkal.. Pořád se o něm jen mluvilo a mluvilo.. resp. vyhrožovalo, že mi nic nepřinese, když budu zlobit.. Ale jak vidno, asi jsem byl hodný, když mi naježil
Dostal jsem spoustu nádherných dárků, pochutnal si na štědrovečerní večeři a samým nadšením jsem málem neusnul
No a Silvestra jsem strávil s mamkou a taťkou doma, odpoledne jsem si dal tříhodinového šlofíka, takže jsem do té půlnoci vydržel v pohodě. Byl jsem se podívat venku na ohňostroj, připil jsem si šampíčkem (samozřejmě dětským a kdo zná naši rodinu, tak ví, že se nic jiného u nás nepěstuje) a rozhodně se mi spalo lépe než minulý rok.. to jsem z toho byl úplně na větvi, letos už jsem věděl, co ty rány jsou zač..
Tak už je to tady.. konečně jsem viděl ty slibované čerty, kterými mi doma vyhrožují, když dělám nějakou neplechu..
Poprvé jsem měl tu čest o víkendu v našem parku, kde byla mikulášská nadílka a setkání s čerty, andělíčky a Mikulášem.. Byla tady i Charlottka s tetou Hankou, v parku jsme pak potkali babičku Marušku a sestřenici Lilly. Na čerty nebyl moc hezký pohled, dost jsem se jich bál a byl jsem rád, že už to skončilo…
Jenže omyl.. v pondělí to bylo všechno znova a dokonce více z blízka a osobněji. Čelil jsem knize hříchů, musím Vám říct, že Ti čerti a Mikuláš opravdu všechno vidí… Ale jako správný chlap jsem skoro všechno popřel (takže jsem k těm hříchům vlastně ještě lhal..).. Nicméně s Mikulášem jsem si podal ruku na důkaz slibu, že se polepším.. za to všechno jsem dostal neskutečně hodně mlsek, takže jsem asi ve skutečnosti moc nehřešil
.
Když už počasí venku není moc příznivé, musí mamka vymýšlet různé domácí aktivity.. a když už ani doma není do čeho dloubnout, tak se jde do herničky
Mamka se domluvila s tetou Lenkou a Šimonkem. Řádili jsme tam opět jako černá ruka, posvačili toustík se šunkou a sýrem a energie bylo na rozdávání. Občas i mamka s tetou zalezly do útrob prolejzaček a klouzaček, takže srandy byl prostě kopec
.
Koukám, že už jsem na stránkách hodně dlouho nebyl… Ale pořád se něco děje, nezahálím
Podnikám různé výlety, hlavně s babičkou Maruškou.
Navštívil jsem dinopark na harfě, tam jsem byl už teda jednou s taťkou, ale moc se mi tam líbilo, takže jsem vůbec nebyl proti, když mi babička řekla, že mě tam vezme
.
Další výlet jsme si udělali do Letňan, kde byla výstava letadýlek a vrtulníků – veteránů. Tam to bylo tak obrovské, že jsme si stačili projít jen část, dokonce jsem se podíval, jak to vypadá uvnitř vrtulníku..
Na konci října jsme vyrazili na výlet do Troje, kde byla v botanické zahradě výstava dýní. Moc se mi tam líbilo a básním o tom ještě teď. Dýně, tma, světýlka.. to je moje
Takže přikládám pár foteček pro představu..
Ještě za krásného podzimního počasí jsem vyrazil s rodiči do zoo. Jako každá návštěva zologické je bezvadná a když mám s sebou oba rodiče, tak mě to baví ještě víc. Zajdeme si v klidu na obídek a projdeme co se dá.. Když už nemůžu, taťka mě hodí na koně (né jako mamka, která mě na koni odmítá už nosit a všechno si musím odchodit sám).
Krom návštěvy zvířátek jsem se svezl na lanovce a opět v mé oblíbené tramvaji. Tam bych se mohl vozit každou chvilku
Na září si pro mě rodiče přichystali další dovolenou, tentokrát to bylo do Krkonoš za Krakonošem. V Harrachově jsem nebyl poprvé, kdo pravidelně čte mé příspěvky, tak si toho jistě všiml. Jela s námi opět babička s Milčou. Děda musel tentokrát dovču oželet, i když by jel určitě rád.. Milča s babičkou se stejně mohly zdržet jen do úterý, ale i tak to bylo milé zpestření.
Na úvod musím podotknout, že tak krásné počasí jsem přes léto moc nezažil. Ani jednou jsem nemusel použít pláštěnku.. no holt Krkonoše nejsou Jeseník, tam se pláštěnka nezastavila
Takže mamce ubylo místo v batohu a bylo dost prostoru na pořádnou sváču. Výlety jsme dělali podobné jako loni, akorát s tím rozdílem, že letos jsem musel ťapat po svých nebo v krosničce. Loni jsem se vesele vozil v kočárku. Občas jsem byl dosti otráven, přeci jen mám ještě malé nožičky, které ty dospělácké nohy nestíhají, ale taťka je borec a buď jsem mu seděl na koni nebo v krosně na zádech
Opět jsem tu pro Vás vybral pár foteček..
Nejnovější komentáře